neděle 28. května 2017

Debata druhá

Jak uvést Debatu, která začala relativně na čas a proběhla tak pohodově, jak to jen jde? Nevím. Ale pro celistvější obrázek o současném dění v Písku mohu říct třeba, že porota pila celkem dvě malinové limonády a jedno espreso…


Divadelní soubor Q10, Hradec Králové: R+J
Tomáš Jarkovský nejdříve upozornil na to, jak je v rámci inscenace důležitá důslednost. R+J zůstalo na půl cesty mezi interpretací dramatické předlohy a variací na téma. Pokud se tvůrci rozhodli jít do tak razantní úpravy předlohy, měli postupovat přesněji a dodržovat nastavený klíč. Soubor si sice vybral jako hlavní prostředek sdělení Capoeiru, ale jednotlivé situace skrze ni neřeší.
Viktorie Čermáková navázala tím, že důslednost je třeba i pokud jde o vizuální stránku inscenace. Upozornila na to, že by bylo třeba zvážit, zda jsou všechny vizuální motivy skutečně nezbytné a proč se v daných situacích objevují. Připomněla, že je nutné přemýšlet nad inscenací jako nad celistvým tvarem. Pokud se tvůrci budou snažit chytit příliš mnoho zajíců naráz, snadno se může inscenace rozvolnit. Viktorie Čermáková i tak nelitovala, že inscenaci viděla. Ocenila zejména prvotní nápad.
Martin Pšenička viděl základní problém inscenace v její neorganičnosti a v rozporu mezi rozdílnými schopnostmi herců. Některé novo-cirkusové elementy označil za velmi bazální a upozornil, že by si zasloužily dotáhnout. I kvůli těmto problémům podle něj začíná divák vnímat Shakespearův příběh izolovaně od fyzického jednání.

GT Hlinsko: Havlovy kraťasy: Vernisáž
Jana Císaře potěšilo, že se tvůrci rozhodli Vernisáž - tuto modelovou hru - někam posunout a inscenaci tím vlastně rozšířit. Potěšilo ho i herectví, protože herci hráli s pochopením a zůstali havlovském duchu.
Viktorie Čermáková se podivila na tím, že autor adaptace a režisér v inscenaci zároveň  i hraje - a že všechny tři úlohy zvládá obstojně. Zároveň ale poznamenala, že vizuální kvalita inscenace by mohla být propracovanější.
Tomáš Jarkovský litoval, že inscenace zůstává v přibližném, pravděpodobném realizmu výpravy. 
Martin Pšenička poznamenal, že nejde jen o divadelní adaptaci, ale také adaptaci literární. Kladně hodnotil, že inscenátoři text upravili - ukázali, že kulisy se v současnosti trochu proměnily, ale jinak pořád je hlavní postavou fráze, totální zjednodušení, tedy ideologie. Našli potenciál situační komedie, ukázali to nejlepší z Havla i to že je stále aktuální. 

NJ feat. Uhřík, Nový Jičín: Casiopea aneb Etudy o časovosti
Jan Císař ocenil zejména fikční momenty, které byly do improvizace, do té zvláštní polohy humoru, vsunuty a které jsou zároveň velmi riskantní. 
Viktorie Čermáková ocenila odvahu riskovat setkání. Často je na festivalech vidět, že herci mají před diváky ostych. Opět ji zaskočilo, že tvůrci rezignovali na výtvarnou složku, nicméně v závěru zjistila, že v tomto případě to nebylo na škodu.
Pro Martina Pšeničku bylo téma inscenace obsaženo už v samotné časovosti inscenace. Divadlo nemusí nutně být jen strojem na přítomnost. Navíc ho bavilo i to, jak herec dokázal přítomnost vyprazdňovat. 

ZUŠ Jindřichův Hradec: Horror
Jan Císař poznamenal, že jde o velmi jednoduchou situaci, kde pro jednání není moc velké zázemí. Soubor vyhověl textu a víc se do něj dá jen těžko vnést.
Tomáš Jarkovský uvažoval, že by se text dal řešit jako „žánrovka", tedy horor. Řešení inscenace je vlastně velmi vnější, formalistické. Uvízlo v obecnosti a v kvazi-realistickém herectví.
Viktorii Čermákovou by zajímalo, proč si tvůrci vybrali právě tuto hru. Byla by ráda, kdyby soubor zapracoval na větší osobitosti, kdyby se zamyslel nad vývojem a tvorbou osobnosti jednotlivých postav. Měla navíc také pocit, že hraním v aréně si úkol ještě ztížili.


Diskuzi se snažila co možná nejvěrněji zaznamenat Adéla Vondráková.

Žádné komentáře:

Okomentovat